Ne, bitcoin a blockchain opravdu nejsou to samé. A pokud sem přecházíte rovnou z toho dlouhého povídání o bitcoinu. Možná si dejte chvíli pauzu. Protože nás čeká zase další hlubší ponoření se do zajímavého tématu. Blockchain je totiž základním stavebním kamenem celého crypto světa.
Co je blockchain?
K pochopení technologie blockchainu je dobré trošku poodstoupit a podívat se na to, k čemu by se nám vlastně mohl hodit. K tomu nám nejvíce pomůže to, když se podíváme, jak v dnešním světě stále se zlepšujících technologií rozpoznáváme, co je ještě pravé a co je jen padělek a taky jak spravujeme citlivá a důležitá data.
Současný stav je takový, že si evidujeme o všem záznamy, tedy vytváříme tzv. databáze. A k těmto záznamům máme také relevantní autority, které tyto záznamy spravují. Třeba to, komu jaký patří dům, auto a kdo už volil, aby náhodou nevolil dvakrát. Například i úplně běžné věci jako třeba bankovky mají své unikátní číslo, občanské průkazy mají své unikátní číslo apod. A o tom všem existují vždy záznamy. Pokud pak některý ze záznamů měníme, dost často potřebujeme notáře, kteří jsou od státu posvěceni k tomu, aby na tyto změny dohlíželi a stvrzovali je.
Všechny tyto autority mají jednu věc společnou. A to fakt, že jsou centralizované. A když máte něco takto svěřené v rukách pár jedinců, znamená to pro těchto pár jedinců určitou moc a kde je moc, dost často bývá prostor i pro korupci, podvody a manipulaci.
Zaznámy dat, které patří všem
Přesně na tento problém centrálních databází reaguje digitální měna bitcoin, která světu poprvé představuje blockchainovou technologii. Technologii, která umožňuje sbírat data decentralizovaně. A decentralizovaná správa dat znamená, že jednoduše nemáte jinou možnost, než spravovat tato data poctivě. Můžete mít klidně morálku na bodu mrazu, ale ve světě blockchainu je to úplně jedno, protože mu nešéfujete vy, ale jasně daná, předem domluvená pravidla, se kterými po spuštění už nic neuděláte i kdybyste se na hlavu stavěli.
A měna právě není to jediné, kde se nám tyto principy absolutní poctivosti mohou hodit. Když víme, že decentralizace velmi efektivně vylučuje ze hry podvody, manipulaci i korupci. A zároveň víme, jak moc se nám blockchain jako nové technologické řešení této decentralizace osvědčil, proč ho nevyužít i dál?
Jak to přesně funguje?
Představte si, že máte knihu, kde začínáte shromažďovat libovolná data. Každá stránka této knihy pak kromě skutečného zápisu dat, obsahuje také CELKOVOU sumarizaci těchto záznamů. Když potom na první stránce dojde místo pro zápis dat, začnete zapisovat na stranu druhou. Tato druhá strana ale kromě vlastních nových dat, obsahuje také sumarizaci dat ze stránky první a strana dvě si stále se stránkou jedna ověřuje, jestli se sumarizace shodují.
Pokud se dostanete na stranu tři, tak na první straně máte zápis stránky jedna se sumarizací dat stránky jedna. Na stránce dva máte data specifická pro stranu dva plus sumarizaci dat ze strany jedna a dva. A na straně tři pak máte data specifická pro stranu tři, plus sumarizaci dat ze stránky jedna, dva a tři. A všechny "popsané" strany si neustále mezi sebou s každou aktivitou na síti ověřují, jestli se sumarizace shodují.
Data jednotlivých bloků se tedy řadí do takovéhoto na sebe striktně navázaného posloupného řetězce, kde se informace nabalují na sebe, neustále ověřují mezi sebou a v rámci každého bloku řetězí (z anglického block a chain - blok a řetěz). Kdybyste pak k této knize přišli a chtěli změnit informaci ze strany jedna, museli byste měnit i informace na straně dva a tři, protože i tyto strany tuto infromaci mají. A při každé další nové informaci ověřují, zda tato data se všude na každé stránce shodují.
Současné uchovávání dat vs. blockchain
Současné systémy uchovávání informací fungují tak, že pokud použijeme stejnou metaforu čisté bílé knihy, tak jen zaplňujete jednu stránku za druhou. A to je v podstatě vše. Kdybyste pak chtěli změnit cokoliv na straně jedna, stačí vám změnit informaci pouze na této stránce a pokud se zrovna nikdo "nedívá", máte vyhráno. Data jsou změněna a žádné další kopie strany jedna k ověření nikde nejsou.
Pokud byste chtěli změnit informaci na straně jedna v systému blockchainu - tento systém vám to nikdy neumožní nepozorovaně. O jakémkoliv pokusu o zásah do informací se vždy dozví celý systém (řetězec) a pokud by k této změně mělo skutečně dojít, musí ho nejdřívě odsouhlasit blockaichnová síť. Což zrovna v případě ekosystému bitcoinu znamená minimálně 51 % lidí, ze statisíce spravujících. Tedy většina.
Na jakých principech blockchainový systém funguje?
K existenci bezpečné blockchainové sítě potřebujeme v první řadě vybodovat peer-to-peer počítačovou síť. Peer-to-peer znamená doslova rovný s rovným a jedná se o označení typu počítačových sítí, ve které spolu komunikují přímo jednotliví klienti (uživatelé). V podstatě přesně to, co nám dnes umožňuje internet sám o sobě.
Dálším stěžejním bodem je tzv. cryptografie, která se stará o bezpečnost sítě. Jak už bylo řečeno, na síti se může podílet každý, tedy i "padouši" a cryptografie je obor, který se už od počátku internetu stará o bezpečnost lidí na virtuálních sítích.
Hodně zjednodušeně řečeno potřebujeme také nastavit pravidla, jak budeme nové stránky s infromacemi do naší knihy přidávat a ověřovat. V současné chvíli existuje několik ověřených metod, které po technické stránce velmi dobře fungují a umožňují tak systém udržovat v provozu a zároveň v bezpečí.
V neposlední řadě taky potřebujeme zprovoznit systém odměn a trestů, který bude nastavený tak, aby pro lidi byl vždy nejvýhodnější stav dodržovat dohodnutá pravidla sítě. Právě proto jsou součástí bitcoinového systému poplatky za transakce, které jsou za mě velmi adekvátní cenou za životaschopný a bezpečný systém.
Vyhlídky pro blockchain?
Blockchainová technologie je zatím velmi mladá a zdá se, že světu ještě nějaký čas potrvá, než dojde k větší adopci. Dobré je si také říct, že blockchainová technologie se momentálně rozhodně nehodí pro všechny případy na světě. Ale primárně hlavně pro ty, kde samotná centralizace dat může být velmi problematická.
Blockchain by mohl velmi pomoci například v otázce transparentních voleb, kdy by se už nikdy více nemuselo řešit, zda byly volby manipulované, či nikoliv. Zajímavé uplatnění by mohl najít také ve světě nemovitostí, zábavního průmyslu, ověřování totožnosti osob, či pravosti a opravdového původu hmotných věcí.
Velkou roli by také mohl sehrát v systémech zdravotní péče, které jsou bohužel zanedbané a nejzranitelnější, co se úniků dat týče. Blockchainová technologie je také šitá jako na míru pro stále rostoucí a v tuto chvíli už multimiliardový herní průmysl.
Momentálně ale nepopiratelně největší uplatnění a především benefit má blockchainová technologie ve světě financí, kde zároveň dochází i k nejmasivnější rozšíření mezi lidi.
Má cenu do blockchainu investovat?
Říká se, že každá generace má své investiční příležitosti. Pokud jste si někdy povzdechli, jaká je škoda, že jste prošvihli nákupy pozemků nebo nemovitostí. Nebo akcie amazonu, googlu, facebooku či tesly. Právě teď před vámi leží technologie, která je relativně v plenkách, ale má úplně stejný (né li větší) potenciál jednou změnit svět.
Svět se každým dnem mění a vyvíjí. A to závratným tempem. Někdy tak závratným, že už si ani nepamatujeme, že ještě naše babičky a v některých případech dokonce i maminky žily ve světě, kde kreditní karty nebyly vůbec důvěryhodné a na světě bylo dohromady několik málo bankomatů. Že ještě nedávno neexistoval internet. A že ještě před 10 lety neexistovaly žádné sociální sítě.
Před našima očima se právě buduje svět pro peníze 3.0, internet 3.0 a pro správu dat a majetku, jaká v historii ještě nemá obdoby. A je jen na vás, jestli toho chcete být součástí, nebo si zase jednou říct - škoda, že jsem to tenkrát prošvih.